Strava v Tradiční evropské medicíně ( TEM ) pro prevenci a rovnováhu | tem.peratio

Možná vás to překvapí, ale náš asi nejstarší zdroj poznání o tom, co se v Evropě konzumovalo,
je starý cca 3500 let. Jedná se o mumii Ötziho, který nám, nejspíš ne úplně dobrovolně,
nabídl vhled do svého žaludku.

Lékaři starověku a středověku se o složení stravy a nápojů intenzivně zajímali. Viděli jasnou souvislost mezi tím, co přijímáme do těla a jak se naše tělo poté cítí. Netušili přitom nic o stopových prvcích, vitamínech a kaloriích. Zatímco dnešního člověka zajímá na jídle hlavně konečná chuť a estetika, u antických lékařů se dnes můžeme inspirovat tématy jako je množství zkonzumovaného jídla, postupy přípravy a energetická vydatnost. Záhadou zůstává, proč z našeho slovníku v průběhu dějin zmizely pojmy související se stravou  jako je:

  • Síla
  • Vitalita
  • Radost ze života
  • Osvěžení

Bohužel  se postupně vytratil také spirituální aspekt přijímání potravy. 

Centrum bazální energie - břišní centrum

Každý z nás je schopen pracovat se svou základní energií pomocí stravy. Pokud je jídlo určené k terapeutickým účelům, je nutné ho upravit. I kdyby to znamenalo dochutit salát zálivkou nebo hydrolátem. Cílem je přizpůsobit pokrm svým individuálním potřebám, což zvládne každý. Jakmile se totiž teorie čtyř temperamentů stane součástí našeho života, začneme rozlišovat jemné reakce našeho těla a jeho vlastních energetických rytmů. 

Nelze zjednodušeně říct, zda TEM preferuje teplá nebo studená jídla. Například u zeleniny jednoznačně převažuje tepelná úprava, u ovoce jsou oba způsoby možné. To však nejsou jediné dvě možnosti kuchyňské laboratoře: vzpomeňme si na fermentaci, sušení nebo třeba zavařování. 

Při kombinování jednotlivých pokrmů na talíři hrají důležitou roli i další aspekty, jako je roční období, denní doba nebo situace, ve které se stravujeme (v dobré společnosti nebo sami ve fast foodu). 

Příklad: V parném létě nám skvěle vyhovuje salát se zálivkou a čerstvým sýrem, který ochlazuje a zadržuje v těle vlhkost. Naopak zimní večer vyžaduje teplou polévku z pečených brambor a těžší masový pokrm. 

Asi nikoho nepřekvapí, že jedním ze zásadních vlivů na trávicí schopnosti má věk:

Vždyť i Paracelsus říkával:

Do dvaceti jez, kolik můžeš.

Do třiceti jez, kolik musíš.

Nad třicet jez nejmíň, co dokážeš.



Čtyři stupně trávení podle čtyř temperamentů:

  1. Pohled do hrnce: představte si sporák jako chemickou laboratoř. Zkušený kuchař pomocí vhodných postupů a koření doslova vyčaruje chutný pokrm. Když se skloníme nad hrnec, vidíme, jak to v něm bublá a cítíme všechny vůně, naše slinné žlázy začínají intenzivně pracovat. Zde začíná proces trávení. Po vaření, dušení, smažení přichází na řadu kousání. Kousat bychom měli důkladně, beze spěchu, až se z potravy stane kaše, která pokračuje plynule dále do žaludku.
  2. Trávicí orgány: žádný vliv na rozdíl od první fáze trávení nemáme na žaludek a tenké střevo. Obecně platí, že tato trávicí oblast je citlivá na množství potravy (přejídání) a na chlad.
  3. Látková výměna: v této fázi dochází k přeměně látek z potravy na živiny a odpadní látky, které jsou z těla vylučovány. Paracelsus pro tento úsek trávení zavedl alchymistický pojem archeus, ájurvéda používá pojem agni. Obojí znamená trávicí oheň. Podle starověkých lékařů se právě v této fázi projevuje humorální kvalita potravin - zda tělo zahřívají nebo ochlazují, zvhlčují nebo vysušují. Tak lze pomocí stravy dosáhnout rovnováhy tělesných tekutin. 
  4. Tlusté střevo a konečník: fáze přijímání vody do těla a přeměny látek pomocí střevních bakterií. Dnes již víme, že tlusté střevo a střevní mikroflóra má bezprostřední souvislost s imunitním systémem. V antice a ve středověku se na téma vylučování a stolice čile konverzovalo i při jídle. 

Čtyři temperamenty v kuchyni:

Zda potraviny naše tělo ochlazují nebo zahřívají, zvlhčují nebo vysušují bylo známo již v antice, kdy vznikly přehledné seznamy. Ty byly přeloženy do perštiny, arabštiny a latiny a zůstaly tak zachovány převážně na Blízkém Východě, odkud se dostaly zpět do evropských center vzdělanosti - klášterů. Neexistovaly žádné kuchařky v dnešním slova smyslu. Strava byla považována spíše za lék. Jednalo se tedy o soudobou vědeckou literaturu. 

Kdo se naučí rozeznat svůj temperament, může si stravou velmi ulehčit život. Už nedopustí, aby trpěl nežádoucími projevy nerovnováhy, jako je nadýmání, průjmy, zácpy nebo pálení žáhy. Posílením oslabeného živlu se dostaví radost ze života, pocit klidu a souladu s denním rytmem.

Živel oheň (cholerický temperament) by měl do svého jídelníčku častěji zařadit potraviny vodního živlu.

Vzušnému živlu (sangvinický temperament) prospěje konzumace potravin se zemskou kvalitou.

Zemský živel (melancholický temperament) nadhlehčí svůj talíř vzdušnými tóny. 

Vodní živel (flegmatický temperament) potřebuje stravu oživit a opepřit ohnivým aspektem.


Arcimboldo (16. stol.)



Vzdušný živel (sangvinický temperament) 

Má vcelku výraznou chuť k jídlu, libuje si v oblíbených pokrmech, ale rád zkouší i nová a neznámá jídla. Jeho metabolismus je rychlý - přijímání potravy slouží jako okamžitý zdroj energie. To však způsobuje velké výkyvy ve fyzické rovnováze a vzdušný živel se často cítí vyčerpaný. Svůj energetický deficit poté řeší dojídáním a sladkostmi. Při tak rychlém metabolismu se ukládá jen velmi málo zásobních živin.

Potýká se s nadýmáním (jí často “páté přes deváté” a ve spěchu). 

Vyhnout by se měl:

  • Většímu množství červeného masa zkonzumovanému najednou
  • Velkému množství proteinu - přílišná spotřeba vajec 
  • Tučnému a sladkému jídlu. Bohatá na uhlohydráty 

Naopak mu prospívají potraviny živlu země: 

  • Kapary, čočka, olivy
  • Pohanka, ječmen, proso
  • Kyselé odrůdy ovoce, jablka, rybíz, moruše, pomeranče, kdoule, angrešt , pomeranč, citróny
  • Zralé sýry bez plísně
  • Marinované ryby, losos, hovězí maso
  • Ocet, želatina

V případě nouze mu s trávením pomůže fenykl nebo zemědým.

Ohnivý živel (cholerický temperament)  

Má chuť k jídlu. Bohužel jí velmi nepravidelně, což mu komplikuje zažívání. Mívá záchvaty vlčího hladu. Preferuje slaná a kořeněná jídla a alkohol. Je to jediný temperament, který si může dopřávat sladké, ale nijak zvlášť si v něm nelibuje. Zažívání je silné, ale stejně jako u sangvinika slouží živiny přijaté ve stravě k uspokojení okamžitých energetických potřeb. Ukládá si minimum živin na “horší časy”. 

Mívá problémy s žaludkem, překyselením, pálením žáhy a refluxem. 

S obezřetností by měl konzumovat potraviny, které způsobují přemíru principu žlučí (cholera) jako jsou: 

  • Sůl
  • Ostré koření
  • Vysokoprocentní alkohol
  • Tuk a smažené potraviny
  • Staré a zralé odrůdy sýra
  • Velká množství červeného masa

Do svého jídelníčku by naopak měl zařadit potraviny charakteristické pro živel voda, které tělo ochlazují a zvlhčují:

  • Květák, čerstvé fazole a hrášek
  • Čekanka, okurka, dýně
  • Houby, všechny druhy listových salátů, rajčata
  • Špalda
  • Meruňky, sladké hrušky, jahody, melouny, broskve, švestky, třešně
  • Čerstvý sýr, syrovátka, ricotta, kysané mléčné  produkty
  • Ryby sladkovodní i  mořské, mořské plody, vepřové maso
  • Vaječný bílek, lanýže

Skvělým pomocníkem pro případ nouze je pro ohnivý živel koriandr a fenykl.

Zemský živel (melancholický temperament) 

Chuť k jídlu je proměnlivá a úzce souvisí s okolními vlivy. Mohou se u něj střídat stavy od nechutenství až po záchvaty žravosti. Zapomíná se najíst. Má v oblibě vcelku netradiční  kombinace chutí. Jeho metabolismus je pomalý a tělo ukládá živiny na horší časy.

Jeho Achillovou patou v oblasti trávení bývají křeče a nadýmání. 

Dobrou službu mu neudělají tyto potraviny:

  • Sušené ovoce
  • Luštěniny
  • Všechny druhy ořechů
  • Živočišné tuky, staré a zralé sýry
  • Rajčata a lilek

Sáhnout by měl naopak po potravinách vzdušného živlu jako jsou:

  • Chřest, cibule, červená řepa
  • Pečivo z žitné mouky, semolinové těstoviny
  • Sladké odrůdy jablek, granátové jablko, maliny, olivy, hrozny
  • Drůbež, telecí, jehněčí, divočina

Pokud se trávení vymkne kontrole, prostředkem první pomoci je pro zemský živel zázvor nebo galgán. 

Vodní živel (flegmatický temperament)

Chuť k jídlu je konstantní. Motivovaný jedlík se zvláštní zálibou v mléčných produktech a sladkostech. Trávení je pomalé a únavné. Hned po jídle nastupují pocity fyzické ochablosti a duševní otupělosti. Zažívání se může snadno rozladit i na základě drobné příčiny. Voda a další látky se snadno ukládají. 

Trpí žaludečními nevolnostmi a pocitem plnosti. 

U vodního živlu není vhodné konzumovat přílišné množství:

  • Mléčných produktů
  • Cukru a škrobů
  • Mouky
  • Ledových nápojů a zmrzliny

 Naopak “ohnivé” potraviny jim zažívání ulehčí a dodají jim tolik potřebnou energii:

  • Fenykl, pórek, křen, ředkvička, šalotka, celer, bílé zelí 
  • Oves (vločky, ovesné mléko), kukuřice 
  • Ostružiny, sušené datle a fíky, kaštany, rebarbora
  • Vlašské ořechy 
  • Sýr s ušlechtilou plísní 
  • Králík, platýz, kančí, kozlí maso 
  • Bazalka, kopr, česnek, libeček, vavřín, majoránka, petržel, pepř, šafrán, šalvěj, pažitka, hořčice, skořice 
  • Dobře jim dělá káva

Vodní živel by měl svému trávení pomáhat kořením a bylinkami pravidelně. Ideální je máta, anýz, kmín a heřmánek.