Medicinální vína - bylinná vína s historií | tem·peratio
Víno jakožto zázračný nápoj má v evropských dějinách neotřesitelnou pozici. Znalost procesu fermentace lze těžko datovat. Můžeme se domnívat, jak pralidé na kvašení přišli a kdy se to stalo. O tom, že vinná réva se pěstovala už před 14.000 lety v oblasti kolem Ženevského jezera, však už důkazy máme.
Zprávy o výrobě vína pomocí kvasného procesu máme z období před 8.000 lety z oblasti Zakavkazska a Mezopotámie. Výroba vína, která už vzdáleně připomíná naše známé technologie, pochází z Íránu, někdy před 7.000 lety. Víno se záhy stalo cennou vývozní komoditou, se kterou se obchodovalo napříč kontinenty. Z evropských zemí jako Itálie, Řecko nebo Španělsko se postupně staly vinařské velmoci.
Řekové zakládali vinařské akademie a tak se víno stalo součástí vzdělávání, kultury a evropského dědictví. V antice měla konzumace tohoto nápoje status téměř umělecký.
Vínu vděčíme za básně, filozofii i výtvarná díla.
Římané se následně postarali o prohloubení znalostí a expanzi vína prakticky po celé Evropě, včetně Velké Moravy. Odtud se víno rozšiřuje i do Čech. Propagátorkou tohoto moku byla sv. Ludmila a později i Karel IV.
Po zániku Římské říše se produkce vína přesunula do evropských klášterů. Víno bylo nápojem bohatých vrstev a pivo bylo určeno pro obyčejný lid. Jedním z největších vinohradnických řádů se stali benediktini.
Začátek příběhu medicinálního vína
Medicinální léčivá vína zpopularizovala především sv. Hildegarda z Bingenu (1098-1179), jeptiška, představitelka klášterní medicíny vrcholného středověku. Ve svých dvou klášterech založila vinice a tématem vína v léčení se zabývala velmi detailně, např. ve svém díle Causae et Curae (Příčiny a léčba nemocí). V její knize najdeme mnoho receptů na bylinná vína, na které s důvěrou navazujeme i dnes.
Víno se ve středověku pilo převážně teplé, slazené medem, kořeněné bylinami a aromatickým kořením. Ředilo se vodou. K léčebným účelům se ve víně macerovaly nejen byliny, ale také kovy nebo polodrahokamy.
Při macerování a vaření bylin ve víně využíváme jeho kombinované výhody. Z rostlin šetrně extrahuje látky rozpustné ve vodě a látky rozpustné v alkoholu. Tím je oproti vodovým čajům nebo naopak lihovým tinkturám univerzálnější.
Jaké byliny se dávají do medicinálních vín
Naši předkové strašáku alkoholu nepřipisovali žádný negativní význam. Vnímali ho neutrálně. Spíše jako základní surovinu k vaření a práci s bylinami. Byl běžnou součástí domácností podobně jako ocet nebo olej. Všechny tyto komodity sloužily ke zpracování bylin a k jejich konzervování. S vínem se nejčastěji kombinovaly byliny pelyněk, plicník, divizna, galgán, lékořice, skořice a mnoho dalších. Velmi často se pro maceraci ve víně používaly kořeny rostlin.
Jak se medicinální vína vyrábějí
Běžné víno jako surovina mělo samo o sobě léčivé účinky. Pro jejich zesílení se do něj buď nakládaly nebo rovnou vařily byliny a koření. Tím vzniklo víno medicinální. Vzhledem k tomu, že se tato vína užívala jako lék, tudíž v malém množství, léčily se jím dříve běžně děti i těhotné ženy (dávkovalo se po lžičkách).
V zimním období doporučovala Hildegarda popíjet spíše víno než vodu. Nesmíme ale zapomenout, že kvalita vody ve městech byla ve středověku velmi sporná. Jakýkoli upravený nápoj, ať už vařený, fermentovaný nebo louhovaný, byl rozhodně bezpečnější než čistá voda.
Podle sv. Hildegardy má v sobě víno vodnatou složku, protože je vyživováno rosou a deštěm. Proto člověk, který pije víno, ačkoli ho pije neustále, a ne vodu, má přesto v krvi vodnaté šťávy.
Na druhé straně víno zahřívá. Tím se v těle šíří teplá vlhkost, která je typická pro sangvinický temperament. To byl středověký vzor zdravého člověka. Měl růžové tváře, teplé ruce a byl společenský a optimistický.
Pro koho jsou medicinální vína určená a jak se dávkují
Medicinální vína z našeho e-shopu prošla opravdu dlouhou testovací procedurou. Víme, že Hildegarda pro léčebné účely doporučovala těžká a sladká dezertní vína, jako je např. zmíněné tokajské. V lékárně Zur Gnadenmutter proto po mnoha neuspokojivých procesech sáhli po španělském víně malaga (chutí připomíná portské). Tím dokonale naplnili originální receptury sv. Hildegardy. Obsah alkoholu je až 20 %. I proto se užívá likérová sklenička, tj. 25 ml. Taková léčba je opravdovým požitkem. Zvláště u dlouhodobých kúr se člověk těší na další dávku.
Jak dlouho a často je možné medicinální víno konzumovat
Víno se popíjí při pokojové teplotě, nebo ještě lépe teplé. Můžete si jej zředit horkou vodou a dostanete lahodný kořeněný nápoj. Ani otevřená láhev tedy nepatří do lednice, víno se nekazí.
Některé druhy jsou určeny k užívání ve formě kúry. Pokud si chcete napravit dlouhodobě zanedbané zažívání, musíte dát bylinkám ve víně trochu času. Jiná vína se užívají podle aktuálního stavu a mohou fungovat i jako první pomoc.
Vína podle receptur sv. Hildegardy z Bingenu nejsou určena pro obveselení lidí na večírku. Jsou to bylinnou silou nabité léčivé elixíry. Chutnají fantasticky. Přestože ve středověku lidé věřili, že čím více je lék hořký, tím je účinnější, medicínální vína vás přesvědčí, že naši předkové se uměli uzdravovat s požitkem.
S láskou k vašemu zdraví
